 Pro koťátko
si dojeďte nejlépe na začátku víkendu. Ideální je dopoledne, abyste měli
možnost se koťátku celý
první den plně věnovat. Na cestu pro ně se vybavte především přepravkou na
kočky, ideální je plastová. Dobře se s ní manipuluje, je lehká a v dostupných
cenových relacích. Na dno přepravky můžete dát vrstvu novin, která dobře tepelně
izoluje a na ně prostřete měkkou deku nebo jinou látku. Pokud bude cesta trvat
déle než dvě hodiny vybavte se i miskou a vodou (zvlášť v létě) a malým táckem s
hrstkou steliva. Některá koťátka jsou velmi neklidná, pokud nemohou vykonat svou
potřebu. V zimě je dobré zabalit přepravku do teplé deky, samozřejmě musíme dbát
na přístup vzduchu pro koťátko.
Hned jak dorazíte domů,
posaďte koťátko na jeho WC, pokud z něj hned vyskočí a nic neudělá, nic se
neděje, jde jen o to, aby vědělo, kde má záchůdek hledat. Pak nechte koťátko ať
se samo rozhodne, co bude dělat, jestli půjde na obhlídku revíru nebo si
schrupne. V prvních dnech se pokuste vyloučit zástupy návštěv, které si budou
chtít Vaši novou kočičku prohlížet. Potřebuje klid aby se seznámila s novým
prostředím a s novou rodinou. Jestli máte již nějakou kočku, dohlédněte na
jejich první setkání. Někdy vše proběhne bez nejmenších problémů, většinou však
domácí kočka prská a nějaký čas může trvat, než si na vetřelce zvykne.
Naučte Vaše děti, že spánek
koťátka je posvátný a že jej z něj nemohou neustále vytrhovat. Z kotěte potom
vyroste nevrlá, protivná kočka.
Koťátko krmte
co nejpestřejší stravou. Nezapomínejte ale, že kočka je šelma a proto hlavní
složku její potravy (asi dvě třetiny) tvoří maso.
Kočky mohou dostávat všechny druhy masa. Nejčastěji hovězí, pokud je přemražené
může být i syrové. Ostatní druhy masa by měly být tepelně upravené jako
například drůbež, libové vepřové, telecí, jehněčí skopové, ryby mořské i
sladkovodní. Vnitřnosti jako srdce, ledviny, jazyk a podobně. Pozor na játra a
slezinu - mají projímavé účinky. ¨
Mléko je potravina která není pro dospělé
kočky zvlášť doporučovaná, ale malá koťátka ho ještě potřebují . U nás dáváme
koťátkům kondenzované mléko Tatra 9%, neředěné a nebo jen malinko naředěné v
poměru 2:1. Většina dospělých koček mléko špatně snáší a proto jim dáváme pouze
mléčné výrobky . Existují i speciální mléčné směsi se složením mateřského
kočičího mléka. Dají se koupit v chovatelských obchodech, já osobně s nimi však
dobré zkušenosti nemám. Z mléčných výrobků dáváme tvarohy, jogurty (bez
příchuti), tavené sýry. Pozor aby nebyly příliš slané nebo kořeněné.
Vajíčka se mohou dávat tepelně upravená:
např. vařená nebo smažená, žloutek může kočka i syrový. Ale nesmíte dávat
vajíček mnoho, tak jedno týdně.
Přílohy jsou zdrojem vlákniny. I ty jsou pro
kočku nezbytné, proto k masu přidáváme ve vývaru z masa uvařené ovesné vločky
nebo rýži, těstoviny jsou již méně vhodné.
Zeleninu je dobré přidávat pro lepší
trávení, jemně nastrouhanou v malém množství zamíchanou do potravy.
Vitamíny a stopové prvky jsou nezbytnou
součástí potravy především pro koťata v růstu a březí a kojící kočky. U nás
doplňuji krmnou dávku Biocalem. Dospělá kočka, krmená vyváženou pestrou stravou,
netrpí nedostatkem těchto látek.
Suchá potrava- naše kočky mají prakticky
stále přístup k suché potravě. Na trhu je ohromné množství druhů a značek této
stravy. Platí, že ne nejdražší musí být nejlepší.
Konzervy jsou nenáročné na přípravu, stačí
je ohřát na pokojovou teplotu a mohou se podávat. Není ovšem dobré krmit kočku
výhradně konzervami, vždycky si říkám, co by asi dělalo moje zažívání, kdybych
jedla jen "Hovězí ve vl. šťávě".
Malé kotě krmíme 5 x denně
malými dávkami potravy. Postupně se dávky zvyšují a jejich počet klesá až na dvě
denně u dospělých koček.
Výbavičku pro
nové koťátko si připravte předem, abyste se mu mohli po jeho příchodu k Vám
věnovat a ne teprve běhat a shánět věci, které pro ně potřebujete.
Pořiďte misku na suchou potravu, mělkou
misku na krmení (kočky nerady jedí z hlubokých misek) a těžkou misku, která se
nepřevrhne na vodu. Do květináče vysejte trávu,
aby měla kočka co okusovat, toto je nezbytné, pokud Vaše kočka vůbec
nechodí ven.
Dále potřebujete kočičí WC. Existuje mnoho
druhů je jen na Vás a na Vaší kočce, který si vyberete. Kočky dávají přednost
soukromí a rády navštěvují záchůdek, který je skrytý pohledům okolí. Naše kočky
upřednostňují ten, který je schovaný pod stolkem za dveřmi v kuchyni, mají pro
vykonání své potřeby absolutní soukromí. I ten pro Vaši kočku umístěte na klidné
místo. Jako náplň používáme hrudkující stelivo. Ale existuje i stelivo
nehrudkující, záchůdky s dvojitým dnem a omyvatelnými kuličkami místo písku,
někdo používá plastovou mřížku bez steliva, někdo rozstříhané papíry. Ať už
zvolíte cokoliv, dbejte na pravidelné čištění a odstraňování výkalů, kočky
nerady používají znečištěné WC. Vidím to u nás, naše micinky si rády počkají s
vykonáním svých potřeb na dobu, po vybrání a vyčištění , kdy se ani nestačím
otočit a mohu začít znovu.
Dalším potřebným vybavením je škrabadlo, aby
si Vaše kočka měla kde obrušovat drápky a neničila Váš oblíbený nábytek. Stačí
deska obalená kobercem a připevněná na zeď a nebo kočičí strom až do stropu,
vybavený boudičkami a odpočívadly. To zaleží na Vašich finančních a hlavně
prostorových možnostech.
Pelíšek na spaní není nezbytně nutný, kočka
si stejně vybere místa na spaní podle svého vkusu, ale je mnoho koček, které si
rády poleží i v pelíšku, který jste jim připravili, pokud je na vyvýšeném ,
klidném místě, kde je teploučko a kočka má rozhled po bytě.
Aby se kočička zabavila potřebuje i hračky.
Tuto úlohu splní i kulička zmuchlaného papíru, ale určitě Vás upoutají spousty
rozmanitých myšiček, rolniček a peříček, které jsou nyní k dostání. Koťata,
dospělé kočky i jejich páníčci se s nimi vydovádí, ale hlavně vybírejte takové,
které se po chvilce hry nerozpadnou na kousíčky, které by mohla kočka spolknout
a které by jí mohly přivodit zdravotní potíže.
Potom potřebujete ještě
kartáč a hřeben. Obojí vyberte podle typu
srsti Vaší kočičky.
Přepravka je dalším nezbytným vybavením
majitele kočky. Velikost vybírejte samozřejmě podle předpokládané velikosti
dospělé kočky, ale také podle toho jak často a jak daleko cestujete. Pokud
jedete jednou za rok přeočkovat k veterináři stačí malá přepravka. Když ale
cestujete každý týden 100 km na chalupu, bude se Vaší kočičce cestovat lépe ve
velké přepravce, kde se může pohodlně natáhnout a kam se jí v létě vejde i miska
na vodu.
Vychovávat
Vaše koťátko začínáte v momentě, kdy je u chovatele převezmete a jedete s
ním domů. Koťátko dejte do přepravky a vydržte i jeho případné protesty. Musíte
si uvědomit, že kotě převážené mimo přepravku je nebezpečím pro všechny
zúčastněné. Kolik se už stalo nehod v momentě, kdy cestující včetně řidiče
honili po autě kotě. A stalo se i to, že při dopravní nehodě se ztratila
kočička, která se jinak v autě chovala vzorně a jezdila bez přepravky. Proto je
převoz v přepravce tak důležitý.
Hned, jak dojedete domů vysaďte koťátko na jeho WC.
Je to důležité pro to, aby kotě vědělo, kde má záchůdek hledat a nenašlo
si pro vykonání potřeby jiné místo. Na záchůdek ho doneste asi každou půl hodinu
v prvním dnu (pokud samozřejmě nespí) a potom po jídle a pokaždé když se
probudí. Kotě které má dobré návyky z domova, nedělá žádné problémy a od začátku
je čistotné. Přes to koťátko v prvních dnech sledujte a pokud by chtělo vykonat
potřebu jinde než na určeném místě hned je popadněte a odneste na jeho WC. V
době dospívání u kocourka a první říje u kočičky se objevuje snaha značkovat si
své teritorium. Na krátkou dobu tomu zamezíte tím, že označkovaná místa omyjete
a "navoníte" citrónovou vůní, ale toto opatření je jen přechodné, za čas si
kočka najde jiné místo a vůně po dvou až třech dnech vyprchá. Tento problém
vyřeší kastrace.
Koťátko zaměstnávejte hrou,
postupně ho naučte používat škrabadlo.
Nějakou zajímavou hračku přivažte na provázku ke škrabadlu, aby koťátko muselo
zavadit drápky o povrch škrabadla vždy, když se za hračkou natáhne. Když si jde
brousit drápky jinam, hned je vezměte a odneste ke škrabadlu a přední nožky mu o
ně opřete.
Pokud si kočka najde na škrábání jiné místo, je vyzkoušeno, že jí ho znechutíte,
pokud zde nainstalujete Alobal. Ale musíte jí pochopitelně umožnit přístup ke
škrabadlu.
Nedovolte kočce, aby Vás v noci budila, jen
proto, že si chce hrát nebo potřebuje společnost. Na naše kočky vždy stačilo
použít složené noviny, kterými se plesklo vedle nich, tento zvuk jim byl natolik
nepříjemný, že raději opustily ložnici. Zdá se to necitelné, to koťátko je přece
tolik roztomilé, ale věřte, že to je dobrá rada. Znám případ, kdy kočička
naučila rodinu vstávat každý den ve čtyři ráno. Mňoukáním (spíš řvaním) si
vynutila, že maminka vstala a seděla u ní v kuchyni, protože jinak by milá
kočička probudila celý panelák. A začalo to úplně nevinně. Samozřejmě je něco
jiného když je kočička nemocná! Ale to už poznáte podle intonace jejího hlasu. A
naopak Vy zase zbytečně nerušte kočku v jejím odpočinku.
Další kapitolou je
vyskakování koček na stoly. Kočku naučíte, že nesmí na stůl a pokud jste
doma také to většinou dodržuje, pokud ale nejste na dohled, okamžitě si vleze,
kam se jí zachce. Je to tak zařízeno od přírody a velí tomu její teritoriální
instinkty. Přesně tak by se chovala i venku ve vztahu k ostatním kočkám a jejich
území. Ale pokud Vám vadí pobyt kočky na stolech naučte ji, že ve Vaší
přítomnosti tam nesmí (stačí zvýšený hlas) a pokud nejste doma, skliďte vše co
si nepřejete aby prozkoumávala. (Například rozmrazující se telecí kýtu). Pokud
nechcete, aby loudila u stolu, nikdy jí
nedávejte kousky ze svého talíře.
Buďte důslední, vždy!
Zdravé kotě
poznáte podle toho, že je veselé, čilé, zvědavé. Má čisté neuslzené oči, čistý
nosík. Ouška jsou čistá bez mazu a špíny, lehce růžová ( ne červená a horká).
Konečník a jeho okolí je suchý a čistý. Koťátko, které si přivezete domů je
většinou několikrát odčerveno a má základní očkování. Vše si ověřte u chovatele,
případně zjednejte nápravu u Vašeho veterináře. Dospělá kočka by se měla alespoň
dvakrát ročně odčervovat (i když nechodí ven) a jednou ročně přeočkovat.
Pokud je Vaše kočička
skleslá, má výtok z kteréhokoliv tělního otvoru, má teplotu, průjem, úporně
zvrací, nežere : něco není v pořádku a měli byste navštívit veterináře. Naopak
nepropadejte panice, když zvrátí trávu a slízané chlupy (to je naprosto normální
jev) nebo když má jednu stolici řídkou (nejedla před tím játra? nebo neslízala
Vaši smetanu do kávy?).
Další kapitolou jsou
různá nebezpečí, která na kočku číhají při soužití s člověkem. Z bytu
byste měli odstranit vše, co by Vaší kočičce mohlo ublížit. Jedovaté rostliny (
diffenbachia, vánoční hvězda ...), rozpálená plotna by měla být pod Vaším
dozorem, napuštěná vana. Pozor abyste kotě nezavřeli do lednice nebo do pračky.
Okna a balkony opatřete sítěmi, nebo jinak zabezpečte, aby kočka nemohla
vyskočit nebo vypadnout. Bylo by samozřejmě ideální pokud by mohla mít kočka
volný výběh, ale tento režim přináší mnohá nebezpečí. Jen si uvědomte kolik
koček končí pod koly aut, kolik jich je otráveno, kolika kočkám ublíží lidé,
protože nesnášejí jejich přítomnost. Takže prosím zvažte všechna pro a proti,
než dovolíte své kočce chodit ven, protože když už se to jednou naučí, bude
vyžadovat, abyste ji ven pouštěli.
Pokud nechcete
využít Vašeho kocourka nebo kočičku v chovu nemine Vás s největší
pravděpodobností jejich kastrace. K tomuto
zákroku se přistupuje až po dokončení tělesného vývoje, většinou okolo jednoho
roku věku. Doporučuji počkat u kocoura co
nejdéle, pokud to jde a neznačkuje. Jednak se dokončí vývoj močových cest a
jednak se vytvoří druhotné pohlavní znaky, což je u britských kocourů například
ona veliká hlava s mohutnými tvářemi. Pokud Vás okolnosti (většinou to je nástup
značkování) donutí kastrovat kocoura dříve, tak se tyto znaky nevyvinou, ale
zase budete mít voňavý byt. Ale pokud byste nechali kocoura nevykastrovaného a
značkujícího příliš dlouho, bude se potom tomuto zvyku hůře odnaučovat.
Takže když to shrnu:počkejte jak to jde, když začne
značkovat, rychle vykastrovat.
U kočky je poněkud jednodušší stanovit
správný termín. Obvykle se dává kastrovat po první říji. Ale není neobvyklé
vykastrovat ji okolo sedmého měsíce věku. Nástup pohlavní dospělosti se u ní
neprojevuje tak dramaticky jako u kocoura. Některé kočky v období před nástupem
říje také značkují, ale po jejím odeznění zase přestanou. Možná bych měla také
úplným začátečníkům vysvětlit proč je tedy nutná
kastrace i u koček. Pokud kočka není nakrytá, opakuje se její říje
asi ve dvou až třítýdenních cyklech, kterých může být nespočetně a nakonec tento
stav může vyústit v nepřetržitou říji. V této době kočka značkuje, volá kocoura
(tzn. vyřvává kudy chodí), otírá se o okolní předměty, válí se po zemi. Těmito
svými projevy Vás nakonec stejně ke kastraci donutí. A co teprve kdyby se stalo,
že by se jí podařilo sehnat ženicha někde venku, co potom s koťaty? O "obyčejné"
domácí kočičky je zájem minimální a útulky praskají ve švech.
***************************************************************************
Britka může chodit ven. Umí
vylézt na strom, Zajímá ji vše, co se venku pohybuje, hmyz, ptáci i hlodavci.
Pokud má tu možnost umí i ulovit myš. Kočka vychovaná v bytě sice většinou neví,
co s ní, ale rozhodně ji umí chytit. Srst pobytem venku nijak netrpí. Srst je
sice hebká, ale krátká a případné venkovní nečistoty se z ní dají normálně
vyčesat. Jinou otázkou ovšem je, zda je možné ji do venkovního světa plného aut,
psů a lidí vypustit.
zpět
|