yorika@centrum.cz  
 
    sídliště Zavadilka-klik pro zvětšenípohled z našeho oknajá a kocour Bonnettipodloubí v 
Jaroměři-klik pro zvětšenínáměstí,směr ke kostelu
 
 PANENKY   Panenky  PANENKY

NO NAME v Náchodě 23.10.2014

Vánoce 2013

Kolikrát jsem slýchávala, že dostat se do nemocnice jako pacient na oddělení následné péče, že je cesta "konečná" v životě člověka. Dnes jsem se o tom přesvědčila sama kdy díky bezcitnému chování primáře Prokeše nám zemřela naše maminka v Jaroměřské nemocnici, nemusela nám ještě odejít, kdyby 18.12.2009 vyslyšel primář prosbu mé sestry, která ho žádala o vyšetření maminky, protože se jí zdálo, že špatně dýchá, dostala se jí pouze necitlivá odpověď: "co byste chtěli, je zdravá a na vyšetření půjde po víkendu". Druhý den 19.12.2009 podle primáře Prokeše "zdravá" maminka zemřela. Kdo někdy ztratil maminku ví jak to moc bolí a bolí to strašně moc, když ta bolest ze ztráty milovaného člověka nemusela ještě přijít. Smrt vidí primář Prokeš denně a pravděpodobně jeho chování a přístup k člověku už hraničí s něčím co nelze nazvat než "otupělé city", on bolest na ztrátou naší maminky nepocítí a vím, že ho nezmění už žádné úmrtí, které na tom oddělení bude, pro nás beznaděj a slzy on bude vždy ten, který vládne nad žitím nebo nežitím pacienta. Báseň, kterou si maminka už nikdy nepřečte Co přála Věruška mamince

 

              

     

můj manžel a kotě  já v JLnáš Ládík       já s Bettynkou

já a moje sestry        já s Ládíkem já s maminkous manželem

já já v zoo

já s Ilonkou já na koni

rodina v parlamentu 

nová kuchyň v restauraci

Ládík s tátou   Ládík s tátou

                            tady sedím často        náměstí v Jaroměři-klik pro zvětšení        já                     

kuřecí řízek,ten já můžu!  zákusek taky můžu!

[CNW:Counter]